Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie

Historie MS

 

         Po skončení první světové války v roce 1918, po vzniku Československé republiky byly v Ropici 2 honební revíry. ,, Pánský revír“ cca 350 ha vlastnil majitel velkostatku v Ropici baron Spens  von Boden a ,,Chlopský“(selský) revír  čítal  cca  600 ha a  byl  pronajímán  obecním zastupitelstvem  bohatým zájemcům, případně společnostem.

         Po baronovi Spens von Boden, který krátce po I. Světové válce zemřel, převzal velkostatek baron Hermann von Knenburg, který zemřel za německé okupace v roce 1942. Nájemcem ,,pánské“ honitby za první světové války byl též Dr. Richter, šéflékař v Českém Těšíně.

         Do roku 1927 měla ,, Selskou“ honitbu pronajatou lovecká společnost z Ostravy.

         V tomtéž roce  byla Okresním úřadem v Českém Těšíně provedena v Ropici veřejná dražba Ropické honitby. Zástupce honebního výboru z Ropice p. Josef Hanus, který vlastnil lovecký lístek vydražil honitbu za 6500 Kč + 30 % luxusní daně.

 

         Po získání honitby r.1927 byla pod vedením starosty obce Jiřího Kalety utvořena ,, Spόłka łowiecka“, ve které bylo 26 členů, vesměs místních sedláků. Předsedou spolku byl zvolen ,, fojt“ Jiří Kaleta .,, Spόłka łowiecka“ fungovala v Ropici až do roku 1938, do polské okupace Těšínska . 

 

         Za německé okupace 1939 – 1945 měli lovecké lístky jen ti občané, kteří měli tzv. volkslistu č. II. a dobře spolupracovali s Němci.

         Po osvobození Československa byl na Ropické honitbě ustanoven národní správce, Ladislav Šťastný, příslušník SNB.

         Prvním pachtýřem celé honební plochy obce Ropice byl ing. Klement Pavlů. Mysliveckým hospodářem byl Josef Hanus.

V roce 1946 bylo v Ropici uloveno 10 kusů srnčího, 112 zajíců, 101 bažantů, 4 divoké kachny a 2 divocí králíci.Po únoru 1948, kdy v našem státě převzala moc dělnická třída, změnila se zásadně i situace v myslivosti. Honitba nemohla již být pronajímána soukromým osobám, ani soukromým společnostem, ale jen společenským organizacím. V důsledku toho byla dne 5. 8. 1948 Ropická honitba propachtována ZO – ROH Třineckých železáren, pod názvem ,,Myslivecký kroužek ROH“ na dobu 10 let, tj. do roku 1957.

         Téhož roku byla ustanovena Lidová myslivecká společnost ,,Štítek“ v Ropici, byla schválena ONV v Českém Těšíně dne 2.9.1957. Honební plocha činila 929 ha. 5.1.1963 byla na členské schůzi likvidována myslivecká společnost ,,Štítek“.

         Dne 9. 1. 1963 byla provedena ustavující  schůze mysliveckého sdružení ,,Hubert“ v Ropici ve smyslu nových stanov Československého mysliveckého svazu.

V tomtéž roce byla provedena korektura hranic honitby. Po této úpravě měla honitba 996 ha. Zima 1962-1963 byla velmi tuhá, mrazy až - 30ºC, hodně sněhu. Byly velké ztráty na lovné zvěři. Přes dobré zimní krmení uhynulo 30 kusů srnčího. Velké ztráty byly i u bažantů. Rovněž i u kolčav a kun. Koroptve skoro vyhynuly.

Odstřel škodné v roce 1963 : 12 psů, 21 koček, 1 tchoř, 3 kavky, 17 sojek, 2 straky, 21 vran šedivek, 2 jestřábí, 5 krahulců, 3 lasice, 1 kuna, 1 káně rousná.

         V roce 1964  byly uloveny 3 kusy srnčího, 62 zajíců, 26 bažantů.

         Při jarním sčítání užitkové zvěře bylo zjištěno, že v Ropici  je asi 35 koroptví. Přestože jsou koroptve hájeny od roku 1945 jejich počet se nezvyšuje, ale naopak snižuje.

         V roce 1974 bylo uloveno 9 ks srnčí, 96 zajíců, 56 bažantů, 3 kachny, 8 holubů, 3 lišky, 2 tchoři, 7 psů, 40 toulavých koček.

 

         V roce 1979 dochází k reorganizaci myslivosti v Ropici. Na základě usnesení ÚV ČMS bylo vytvořeno nové myslivecké sdružení z dosavadních mysliveckých sdružení Ropice, Smilovice – Řeka,  Střítež – Vělopolí. Toto nově vytvořené myslivecké sdružení bylo pojmenováno podle řeky Ropičanky, protékající těmito sdruženími. Sídlo MS ,,Ropičanka“ bylo v Ropici. Výměra honitby činila 2800 ha honebních pozemků. V tomto sdružení bylo přibližně kolem 54 členů. Honitba byla různorodá a členové se často neznali. Toto sloučení se příliš neosvědčilo a proto se Ropice v roce 1992 opět osamostatnila.

 

         Po rozdělení MS Ropičanka v roce 1992 dochází na základě zákonných úprav k vytvoření honebního společenství, sdružujícího vlastníky honebních pozemků a založení nového mysliveckého sdružení ,,Štítek“, které si nově ustanovenou honitbu o rozloze 764 ha pronajalo k výkonu práva myslivosti. Výbor byl zvolen v tomto složení: předseda Hazuka Ludvík, myslivecký hospodář Ing. Bazgier Jan, finanční hospodář Kaczmarczyk Antonín, jednatel Ing. Humel František.